Na barvě vesmíru nezáleží

Detailní popis produktu

Reprezentativní výbor těch nejlepších povídek z pera legendy české literární sci-fi scény, z nichž některé daly vzniknout pozdějším kultovním románům. Kniha přináší zábavné a přitažlivé příběhy plné humoru a akce, příběhy lehké a úsměvné i dystopické až mrazivé. Ve sborníku na vás čekají takové lahůdky jako například Házím Ti laso, kamaráde, Její Veličenstvo, Prohibitor, Mrtvý v parovodu, Maxwellovo stříbrné kladívko, Nos to závaží a řada dalších.

---

Josef Pecinovský
Narodil se ve Varnsdorfu, nějakou dobu žil v Ostravě a od roku 1965 je doma ve Štětí. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou v Ostravě a Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem. Pracoval nejdříve ve výrobě papíru, později jako mistr odborné výchovy na středním odborném učilišti a nakonec jako učitel informatiky na střední odborné škole ve Štětí, kde vydržel až do důchodu. Je hrdým trojnásobným dědečkem, po boku manželky se coby spokojený důchodce věnuje svým koníčkům, mezi něž patří především fotografování, natáčení a střih videa, pěší turistika a cestování po světě. Jeho láskou se stalo Řecko a řecké ostrovy, což souvisí i se zájmem o antickou kulturu.
V českých krajích se zřejmě nenajde autor, který by byl nepřetržitě víc než 40 let věrný jedinému žánru. Josef Pecinovský začal systematicky psát v roce 1976 a už tehdy tvořil výhradně povídky žánru sci-fi, a to mu vydrželo i dodnes. Zúčastňoval se soutěže O cenu Karla Čapka, pořádané československým fandomem, z níž si odnesl dva Mloky za povídky „Její Veličenstvo“ a „Nos to závaží“. Jeho povídky se začaly objevovat v roce 1984 v časopise Zápasník a později i v několika antologiích, po převratu se stal takřka kmenovým autorem časopisu Ikarie (později XB-1).
Od roku 1990 publikuje i knižně. K dnešnímu dni činí bilance 33 samostatných knižních titulů (z toho pět jsou povídkové sbírky včetně Na barvě vesmíru nezáleží) a 97 povídek a novel (včetně fanzinů); ty nejlepší vyšly i v Ikarii či XB-1.
Kromě zmíněných Mloků je laureátem cen Antigé, Zlatá zebra, Aeronautilus, cena Akademie SF&F za dlouholetou práci pro SF a pyšní se také titulem Velmistr žánru.
Z románů jmenujme dnes již kultovní Plástev jedu (1990), kterou autor po roce 2010 rozšířil na pětidílnou ságu. Začátkem 90. let publikoval antiutopický román Juta o zapomenutém a krutém světě a volnou tetralogii Kroniky nové Země – Vejce s ozvěnou, Posvátná larva, Záhadná kukla, Věčné imago (2008) o záhadném tvoru Kortyzgarovi, zrozeném ze zemského jádra. Na planetě Perla v soustavě Delty Pavonis se odehrává děj románu Sinusoida 26 (1999). Souběžně 1také vznikaly povídkové sbírky – Abbey Road (1991) na motivy stejnojmenného alba Beatles, Házím ti laso, kamaráde (1999), shrnující autorovu tvorbu z 90. let a dvojdílní Termiti z Titanu (2012), obsahující povídky vydané časopisecky a v antologiích.
Josef Pecinovský přispěl i do světa karmínových kamenů (Zapomenuté jezero, 2012) a jedním románem zavítal též na půdu agenta JFK (Budiž vám měsíc lehký, 2009).
V nedávné době se autor vrátil do vesmíru a vydal čtyřdílnou románovou ságu Areston o nejkrutějším kosmickém vězení.
V současné době vzniká v autorově počítači další vesmírná sága, tentokrát o lodi poutníků bloudící vesmírem, s pracovním názvem „Sto miliard hvězd“.
Za nesmělý úkrok stranou lze považovat vydání desítky westernů v časopise Rodokaps a několika desítek příruček určených pro začínající uživatele počítačů.
Většina autorových knih vydaných po roce 2010 je k dispozici i v elektronické podobě.